Osudová chyba - ztratila jsem směr

12. března 2018 v 8:35 | Zoe |  About me
Zdravím,
Nejspíš se ptáte co se děje. Nic nového se tu neobjevuje. Blog zase chátra. Není to tím, že bych nechtěla. Nebo že bych neměla co psát, ale proto že jsem se ztratila. Zase.
Tentokrát ale jinak. Nikdy bych si nepředstavila, že se mi něco podobného kdy stane. Že se mi ze dne na den změní život. Že odpustím od svých zásad a vše co jsem psala z představivosti, možná jednou sama pocítím.

Dostala jsem se zas na rozcestí a nevím kterou cestou se vydat. Omlouvám se. Potřebuju čas. Cítím velkou bolest. Tak velkou že mě ničí. Srdce mi buší hlasitěji a hlasitěji. Nedokážu myslet. Nedokáži se ovládat. Nemám tu moc. Nemám tu sílu. Vždycky jsem byla svým způsobem slaboch.

Děkuji všem, co kdy na můj blog zavítali. Děkuji všem za to, že jsem vás mohla poznat a doufám, že se mnou ještě budete mít strpení… Já mam jen teď pocit že exploduju bolestí…

Vaše zlomená Zoe

 

Pauza

23. února 2018 v 8:03 | Zoe |  About me
Zdravím,

dlouho tu asi žádný příspveke neuidíte. minimalne týden :) jsem po operaci a jsem ráda že zvladam neco malo v domácnosti :D
děkuju za pochopení :)

zatím se mějte :) brzo snad přidám další díl povídky cizinnka :)

vaše zvrhlá, lehce lailní a nemocinkaná
Zoe :)

Despacito Naruto version

16. února 2018 v 9:55 | Zoe |  VideaMovie
Zdravím,

Vkládám sem další video :D Vím, že většina z vás tyhle videa už viděla, ale já si prostě nedokažu pomoct. Obdivuji práci, kterou si s tím dali i jejich vynalézavost :)
Despacito z jmen postav z Naruta :) a i když tuhle písičku poslední dobou moc nemusím díky neustalemu pouštení v radiech atd. Tak tahle verze se mi dost líbí :)


 


Dreams come true Lay

15. února 2018 v 18:28 | Zoe |  About blog
Zdravím,

Jak jste si všimli změnila jsem zase vzhled blogu. Jednou jsem ho velmi dávno na starem blogu měla. Sice jinak ale podobně :D Když na něj tak koukám, vracím se v čase :)


Cizinka - díl první

15. února 2018 v 11:59 | Zoe |  Cizinka
Zdravím,

Nová povídka je na světě :) předem se omlouvám za chyby. Snad se vám bude líbit :)



Jiskřička. Mala, lehká a zářivá.
Sledovala jsem, jak poletuje prostorem kolem mě. Jak každou z nich lehký vítr odnáší do nočního nebe. V dálce bylo slyšet šustění koruny stromu i to jak vítr duní o jeho bílý kmen. Přišlo mi, jakoby hrál nějakou melodii, kterou jsem už někdy slýchávala ve snech. Všimla jsem si padajících kvítků sakury, jak se míchají s jiskřičkami ohně. V louce poletovaly světlušky. Tančili do rytmů větru. Poletovali kolem nás. Čas se zastavil. Bylo to tak kouzelné, jako z jiného světa.
Dřevo v ohni zapraskalo a já si všimla těch temných očí, které mě sledovali stejně intenzivně, jako žár který mě hřál z ohniště.
"Kdo jsi?" zeptal se mě hrubým hlasem, při kterém mi naskočila kůže po celém těle. Stále seděl nehnutě u kmene stromu a i přesto že byla tma, všimla jsem si kvůli světlu ohně, jak pohledný byl. Dech se mi krátil při pohledu do jeho tmavých očí.
"Sakura" zašeptala jsem nezvykle potichu. Jakoby se bála pokazit tu nádheru, která se mi naskytla. Vítr se zvedl, víš. Pozvedl tak další jiskry blíž ke mně. Vdechla jsem do sebe vůni jara. Cítila jsem ve vzduchu závan nedaleké vody i vůni hořícího dřeva.
"Kdo tě poslal?" zeptal se přísněji. Jeho oči pohltila temnota. Jeho tvář byla vážnější než před chvíli. Na okamžik jsem pocítila strach a o kousek couvla do bezpečnější vzdálenosti.
"Nikdo" odpověděla jsem. Jenže neznámému tahle odpověď nestačila. Jeho pohled byl čím dál víc nebezpečnější, ale stále zůstal dál klidně sedět. Zatím co on si mě přísně měřil pohledem, já se ztrácela v jeho krásných očích.
"Vážně? Dávám ti poslední možnost říct pravdu"
"Nejsem odtud" odpověděla jsem po pravdě. Chvíli na mě tiše hleděl. Potom vstal a jednu ruku přesunul na rukojeť meče, který zatím zůstával stále schovaný.
"Naposledy se tě ptám Sakuro. Kdo jsi a kdo tě poslal" řekl přísněji než předtím. Srdce mi začalo rychleji tlouct. Jeho oči mě divoce propalovali a já se v duchu ptala, jak jsem se vlastně do takové situace dostala.


Deník špatné matky - jak jsem dneska přišla o dech

13. února 2018 v 15:48 | Zoe |  Deník špatné matky
Zdravím,

Asi bych začala tím, že naše Roza ráda hraje na honěnou. Zbožňuje, když za ní někdo utíká a tak vyhledává situace, aby se do nich dostala.
Takže není překvapením, že začátek mého utrpení způsobila tahle "nevinná" hra pro děti.
Kdo by tušil, jak moc dokáže byt tahle hra nebezpečná? Pro děti? Možná. Pro dospěle? Ne?
Bohužel opak je pravdou. :D
Náš byt je zvláštně postavený, za to pro zábavu jak udělaný. Hlavně díky chodbě do L, která se line podél dvou příček obýváku. A aby to nebylo málo, do obýváku vedou dvoje dveře. Takže pro běhání do kolečka, jako splněný dětský sen.





Naruto acapella

12. února 2018 v 11:55 | Zoe |  VideaMovie
Zdravím,

některé videa mě opravdu dostavájí :D i když je mi líto těch psů, nedokážu se přesto přestat smát :D Fakt super !:D
Ano. Mám zvláští smysl pro humor :D


Pod rozkvetlou třešní - díl druhý

12. února 2018 v 0:20 | Zoe |  Pod rozkvetlou třešní
Zdravím,


konečně zase doma. Tento víkend byl dost hektický. Jsem ráda, že zas můžu doma válet šunky na pohovce. (teda až takhle pozdě večer :D)
Jak víte, snažím se dokončit všechny povídky, které jsem doteď napsala. Jenže.
Prostě ta představa, kterou jsem tehdy měla je pryč a já nevím jak pokračovat.
Přesto se ale budu snažit :). Doufám, že se vám díl bude líbit. Je bohužel kratší, ale snad příště to bude lepší :)


Secrets: Díl poslední

8. února 2018 v 20:54 | Zoe |  Secrets

Zdravím,

takže poslední díl povídky je tady. Omlouvám se, že je krátká. Už minule jsem to chtěla ukončit, ale neodolala jsem nutkání, vás ještě pár dní napínat. :D (jsem zlá :P)Kakashi
Děkuju všem, co ji četli. Doufám, že se vám líbila. Ještě jednou děkuju za podporu, kterou jsem při psaní měla. Opravdu děkuji. :)


Deník špatné matky - představení

7. února 2018 v 11:03 | Zoe |  Deník špatné matky
Zdravím,

asi bych mela začít slovy: "Milí deníčku," ale já si nikdy dřív deník nepsala, takže začnu tak, že nás nejdříve trochu představím.





Touha a hřích - Bonus

6. února 2018 v 11:21 | Zoe |  Desire and sin

Zdravím,
Tak bonusová část je na světě. Je z Kakashiho pohledu. Byl zvrhlík už dřív, než všechno začalo?
No snad se vám bude líbit. Smějící seNevinnýUsmívající se



Naruto vs Boruto

5. února 2018 v 18:10 | Zoe |  VideaMovie
Zdravím,

Tohle video je teda už nějakou dobu staré, ale pokaždé když ho vidím, nedokážu se přestat smát. Ano jsem dětinská :D
Nechci nijak hatit Boruta, protože jsem viděla jen pár dílů, ale přeci jen Naruto je Naruto. No snad vás aspon trochu pobaví taky :) :D



Touha a hřích - část 4

5. února 2018 v 11:57 | Zoe |  Desire and sin
Zdravím,

Tak poslední díl nenáviděné povídky je na světě. Možná vás konec zklame, nebo naopak potěší či spíš naštve. Ale s určitostí dokážu předvídat smíšené pocity a nepochopení.
Touha a hřích, láska a nenávist, soucit a odsouzení, věrnost a zrada.
Je opravdu o tomhle tahle povídka? Nebo je tam něco víc?:)
Uvidíme, kdo si všimne toho skrytého významu. :D
Nápověda: Děláme to každý den, při každé situaci, ale myšlenky to nejsou.



Oblékla jsem si své oblečení, které mi bylo, čím dal těsnější. Ignorovala jsem to. Poslední obou jsem byla myšlenky jinde. Ani nespočítám, kolikrát jsem nechala jednu várku oblečení prát dvakrát.
Došla jsem dolu do kuchyně, kde jsem do sebe naházela prášky na uklidnění. Napila jsem se kávy, která se každé ráno automaticky uvařila.
Ticho ovládalo celý můj dům. Měla jsem pocit, že mě ta samota rozmačká. Vzala jsem si kabelku a vytratila se zadním vchodem pryč. Procházela jsem Konohou, jako tělo bez duše. Lidé mě pozorovali, ale já jejich pohledy ignorovala. Bylo mi jedno, co si myslí. I kdybych měla naopak tričko, stejně bych ho natruc neobrátila.
"Sakuro!" volal na mě Naruto z dáli. Zastavila jsem se a čekala, až ke mně doběhne. Věnovala jsem mu otrávený výraz, kdyby ho napadlo mluvit o blbostech.
"Kakashi- sensei …" začal a já při vyslovení jeho jména sebou cukla.
"Co sním?" zeptala jsem se a čekala až se Naruto uklidní.
"Opouští vesnici. Už rezignoval." Jeho slova na mě dopadla jako lavina. Žaludek se mi zhoupl a já měla pocit, že se tu pozvracím. Naruto začal brblat něco o tom, že jako další Kage je možná na řadě on, protože byl prostě čas, aby převzal post Hokageho. Vůbec neměl tušení, že za tím bylo něco úplně jiného. Kakashi, to vše udělal kvůli mně, protože jsem mu ublížila.
"Promiň Naruto" vykřikla jsem spěšně a rozeběhla jsem se pryč.

Touha a hřích - část 3

4. února 2018 v 16:55 | Zoe |  Desire and sin

Zdravím,
Tak předposlední část je tady. Doporučený věk: 18+.
Snad se vám bude líbit.
Kakashiho jsem od té doby dlouho neviděla. Vyhýbal se mi, stejně jako já jemu. Nebyla jsem připravená čelit jeho pohledům ani jemu samotnému.
Dívala jsem se častokrát na budovu Hokage a přemýšlela, jestli někdy budeme stejný jako před tím. Chyběli mi chvíle, kdy byl pouhým velitelem týmu. Kdyby to bylo vše jako za starých časů, možná bych mu teď plakala na rameni a nechávala se utěšovat jeho laskavým hlasem.
Jenže realita byla teď jiná. Nemohl by mě utěšovat, protože to všechno způsoboval on.
Kvůli němu jsem plakala. Za všechno mohl on.

Nový vzhled, nová éra?

4. února 2018 v 10:46 | Zoe |  About blog

Zdravím,

takže jak už jste si někteří všimly, změnila jsem vzhled blogu.
Dlouhou dobu jsem se rozmýšlela mezi černošedým- vytvořeným už dřív anebo mezi tímhle, ale po nastavování designu na druhém testovacím blogu, jsem se cítila nějak deprimovaná, takže jsem se rozhodla nakonec pro tenhle.

Layout měl vypadat zprvu jinak, polovina byla tmavá, ale po x trápení na testovacím blogu jsem v záchvatu hněvu, smazala hodně vrstev a nechala to, tak jak to vidíte teď. Což znamená hodně bíle. Vím, samotné se mi to nelíbí, ale já zkrátka nemám na to dostatek trpělivosti.

Kam dál