Dívčí válka: Díl čtvrtý

18. dubna 2013 v 20:43 | Zoette |  Dívčí válka
Tak další díl :) Snad se vám bude líbit :) Prominte za chyby :D :( Snažím se je dělat delší, ale mam chut vás napínat :D


Po večeru na pláži, jsem se Sasukem trávila skoro každou minutu. Byl ke mně tak něžný, hodný a já byla čím dál víc šťastnější. Bohužel Hinata s Narutem nijak nepohnula. Od Sasukeho jsem zjistila, že se mu líbí, ale je moc blbej, aby si něco víc uvědomil. Prý ji má moc rád, ale nevěří, že ona by chtěla jeho. Jejich rodiny se nemají zrovna v lásce.
Leželi jsme na posteli u mě v pokoji. Zbytek šel na výlet, dokonce i otcové. Já hrála, jak mi je moc špatně a Sasuke se o mě chtěl starat, abychom mohly mít odpoledne, aniž by nás sledovali, jako dva vězně. Zprvu se to mojí mamce nelíbilo, ale nakonec uznala, že mi je asi fakt špatně a tak nás nechali. Mrzelo mě, že jsem jí lhala, ale chtěla jsem si užít Sasukeho společnost, bez toho aniž by mi diktovali kam si sedat a kam nesmím sahat. Sasuke mě něžně líbal na rty. Cítila jsem to vzájemné vzrušení mezi námi. Bylo mi hrozné vedro. Pod jeho doteky, jsem byla čím dál víc vzrušená.


"Sasuke" zasténala jsem, když mě začal líbat na krku. Jednou rukou mě hladil na boku a druhou mi přišpendloval ruku k posteli. Zabořila jsem mu prsty do vlasů a jemně pod náporem vzrušení za ně zatáhla. Zalapal po dechu, ale nepřestával pokračovat. Sasuke mi rukou, kterou mi hladil bok, zajel pod tričkem na břicho. Nikdy dal, nezašel a mě to tak vyhovovalo. Několikrát jsem si říkala, jestli je už čas na to, abychom spolu strávili naše poprvé, ale pořád nejsem připravená. Tentokrát jsem, ale po něm toužila víc nežli jindy. Vrátil se k mým rtům a tvrději se do nich zabořil. Cítila jsem tu vášeň, touhu.
"Počkej" zašeptala jsem, když mi sáhl na prso. Přestal mě líbat a podíval se na mě.
"Ještě ne" řekla jsem a on ruku vyndal pryč.
"Promiň, nechal jsem se unést. Taky nejsem připravený" řekl nejistě.
"Jasně" protočila jsem panenky. Možná bych mu to věřila, kdybych necítila jeho juniora na nohou. Uvědomil si, na co narážím a zčervenal. Začala jsem se smát.
"Klid" pohladila jsem ho po tváři. Znova mě začal líbat.
"Nechci na tebe spěchat" zašeptal mi do ucha. "Ale nediv se, moc po tobě toužím" dodal tak vzrušujícím, svůdným hlasem, až jsem se zachvěla. "Já vím" usmála jsem se na něj.

Týden až moc rychle utekl a mi se vrátili zpět domů do Konohy. Pořád jsem nemohla uvěřit, že se Sasukem chodím. Ten sexy kluk je můj a jen můj. Nechápala jsem, co na mě vidí, ale byla jsem s ním šťastná. "Jdu ven" řekla jsem po pár dnech a zavřela za sebou dveře. Čekal před barákem, na tváři měl ten nekrásnější úsměv na světě. Chytla jsem ho za ruku a odvedla dál od našich dveří, moje mamka moc ráda špehovala. Šli jsme do parku, kam mě vzal poprvé, když mě pozval ven. Byla půlka července. Moc rychle to utíkalo. Moc rychle. Netěšila jsem se do školy, ale věděla jsem, že tam bude se mnou Sasuke. Naplánovali jsme si společně hodiny, a pokud to půjde podle plánu, budeme spolu celý dopoledne. Sedli jsme si na lavičku a konečně se políbili. Kdybyste jen věděli, jak tenhle krásný bůh umí líbat! Pohladil mě po vlasech a já mu položila ruku na stehno.
"To bys neměla dělat" varoval mě a provokativně s na mě usmál. Milovala jsem jeho úsměvy. A tenhle byl moc sexy. Hrozně mu slušel. Vyplázla jsem na něj jazyk a on se sklonil k polibku. Jemně mi zkousnul ret.
" Ty víš co to semnou dělá Sakuro" zašeptal toužebně. Věděla jsem to a to jsem se ani nemusela koukat, jak se mu na kalhotek objevuje boule. Líbilo se mi ho provokovat. Začala jsem ho hladit po vnitřní straně stehna blíž ke kolenu, ale to stačilo. Toužebně se na mě díval. Když jsem jela s rukou výš, zasténal. Položil si hlavu o moje rameno. "Proč mi tohle děláš, když víš, jak moc tě chci?" zašeptal. Cítila jsem jeho vzrušený, zrychlený dech na svém krku. "Pomiluj se semnou" zašeptal prosebně. Políbila jsem ho na rty, ale rukou jsem zůstávala na stejném místě. Ani moc daleko ani moc blízko. V kalhotách mu zazvonil mobil.
"Hn?" řekl podrážděně. Koukal na mě svýma očima. Na tváři se mu mihl zlomyslný úsměv.
"Dobře" zavěsil mobil.
"Copak?" zeptala jsem se a políbila ho na čelo. "Máma" vysvětlil.
"Chtěla, abych šel domů na oběd." řekl smutně a povzdychl si.
"Ok v pohodě" odpověděla jsem, ale bylo mi z toho smutno.
"jestli chceš, máš jít semnou." usmál se.
"ne to je dobrý" zasmála jsem se. "Jindy" řekla jsem a on kývl. Doprovodil mě zpátky domů, kde mě políbil a odešel.

Hrozně jsem se nudila, tak jsem zavolala Ino a Hinatě. Nakonec přišla jen Ino. Hinata, měla plno práce, jak jinak. Vyprávěla jsem Ino o mě a Sasukem. Byla šťastná. Sama si našla kluka. Byl to ten z obchodu naproti. "Říkám ti je úžasnej Sakuro! Je umělec a moc krásně kreslí. Někdy ti jeho obrázky ukážu." Jásala radostí Ino. "Bude chodit s námi do školy." Řekla a dál vyprávěla o svém příteli. Škola. Té jsem se bála nejvíc. Jestli Karin zjistí, že chodím se Sasukem, nedá holkám pokoj. O Ino se tolik nebojím, ta si umí poradit, ale Hinata je až moc hodná duše. Čistá na takové zlo.
"Klid Sakuro" položila mi ruku na rameno. Ina mě jako jediná dokázala pochopit.
"Stojíme při tobě. Neboj se o nás. Nenech Karin, aby tě ovládala. Buď šťastná." Objala mě. Bylo mi do breku. Nikdy jsem si neuvědomovala, jak úžasné kamarádky mám.

Prázdniny jsem trávila se Sasukem, nebo všichni spolu, někde venku. Bohužel moc rychle utekly. Kdo by čekal, že budeme se Sasukem spolu skoro dva měsíce? Já rozhodně ne. Ani jsme se nenadáli a byl školní den. Poslední rok na střední. Tento rok se musí toho plno změnit. Udělala jsem si seznam věcí, které musíme s Ino zařídit a s ostatními zařídit:
1. Udělat zkoušky- to je samozřejmost
2. Dát Naruta a Hinatu dohromady
3. Zničit Karin
Šli jsme všichni do školy a posadily se do třídy. Zpráva o tom, že chodím se Sasukem se už dávno provalila po celé Konoze a tak mě nenávistně holky ze třídy sledovali. Sedli jsme si se Sasukem vedle sebe a přirazili k sobě naše lavice. Sedl si a usmíval se na mě. Školní uniforma mu moc slušela. On je prostě sexy ve všem. Jak mohl bůh stvořit tak neodolatelného a sexy kluka? On je božský.
"Na co myslíš?" rošťácký se na mě usmál. Chytl mi ruku do své a políbil ji.
"Rozhodně ne na to co ty" zasmála jsem se. Zatvářil se ublíženě, ale taky se začal smát.
"Jak můžete slečno vědět na co myslím?" zeptal se svůdně a olízl si ret.
"Prostě to vím" odpověděla jsem. V kalhotek mu vyrůstala boule. Z červenal. Je tak roztomilí, když se červená nebo je v rozpacích. Políbil mě na spánek. Hodina začala, ale i tak jsem měla pocit, že mě všichni sledují. Se Sasukem jsme si naplánovali rozvrh, tak abychom měli všechny hodiny spolu, jen tělocvik nám nevyšel, protože je rozdělený. Alespoň jsem s ním byla jiné hodiny. Den pomalu ubíhal. Sasuke mi věnoval plnou pozornost. Zazvonilo na oběd.
"Zvu tě" řekl a šli jsme spolu do jídelny. Dřív jsem se s ním hádala, ale on stejnak vyhrál, protože se jinak urazil a my měli pokažený den. Už jsem se před ním nestyděla, a taky jsem zjistila, že je mu lepší ustupovat. Vešli jsme do jídelny. Všichni utichly. Zírali na nás. A když říkám, že zírali, tak doslova. Sasuke mě chytl za ruku a odvedl mě k pultu. "Umím chodit" varovala jsem ho. Pokrčil rameny a podal mi tác. Vzali jsme si oba pizzu a posadili se ke stolu, kde nikdo neseděl. Nemohla jsem skoro jíst, když se na nás lidi dívali. Něco si šeptali.
"Určitě je s ní z lítosti" ozvalo se odněkud.
"Jo jinak by s ní nebyl, to je jasné" ozvala se druhá.
"Vidíte to čelo?" zeptal se někdo.

"Proč nejíš?" zeptal se mě Sasuke. Měl zase ten svůj chladný výraz. Určitě taky slyšel, co si o nás povídají.
"Už nemůžu" zalhala jsem.
"Sakuro, poznám, kdy mi lžeš" díval se do talíře. Chtěla jsem něco namítat, ale nějaká holka přistoupila k našemu stolu.
"To je tvoje holka?" zeptala se drsně. Byla hezká. Sasuke se na ni oni neohlédl. "Takže jo. Nechápu, jak s takovou ošklivkou můžeš chodit" pravila. Sasuke se na ni hnusně podíval. Holka zpanikařila, ale pořád stala u nás.
"Já jen… Miluju tě!" vyznala se mu. Sasuke vstal. Holky měli skoro slzy v očích. Tolik snů jsem pošlapala. Cítila jsem se provinile. Vstala jsem od stolu a vydala se pryč,ale on mě chytl za ruku a přitáhl si mě.
"Sasuke!" vypískla jsem.
"Ne něco jsem ti v tu noc řekl, pamatuješ?" pravil.
"Sakura je moje holka! A vy se s tím smiřte. Dejte nám pokoj" prohlásil a přede všema mě políbil. Slyšela jsem zalapání po dechu, tleskání i pláč holek, který ho milovali.
"Haruno, Uchiha do ředitelny!" ozvala se profesorka Kurenai.
Ředitelka Tsunade nám dala kázání ohledně pravidel školy. Bála jsem se, že nám začne vyprávět o používání preservativ. Nakonec nám jen vynadala a slíbila, jestli ještě něco podobného provedeme na školním pozemku, volá rodičům. Sasukemu to bylo jedno, ale jestli by to zjistila moje máma, mohla bych se s ním rovnou rozloučit.
Pomalu si na nás začali lidi zvykat a mín si o nás šeptali. Dokonce už na nás tolik nezírali. Karin chodila po škole v černém. Říkala, že drží smutek. Musela jsem se ji smát. Tohle ji zničilo. Kvůli ní, jsem o něj malém přišla, a proto jsem pro ni neměla slitování. Týdny ubíhali a já se Sasukem byla čím dál šťastnější. Pověděla jsem mu o Hinatě, a co máme s Ino v plánu udělat. Nejdříve nesouhlasil, že se o to mají postarat oni dva, ale když viděl hlupáka Naruta, nakonec se rozhodl k nám přidat. Zavolali jsme s Ino Hinatě, a řekly ji, kde se sejdeme.

"Jak jako, že nejde?" ptala se Hinata, když jsme stáli před kinem.
"Zavolal ji Sai, jestli s ním nechce jít na rande a znáš Ino" odpověděla jsem ji. Bylo těžké ji lhát, protože Ino čekala v jiným sále, dokud nedostaneme Hin k Narutovi.
"Hinato? Ahoj" ozvalo se za námi.
"A-Ahoj" začala rudnout. Naruto se na ni vesele usmíval.
"Mě neřekneš ahoj?" tvářila jsem se, jakoby se mě to dotklo.
"Promiň Ahoj" omluvil se a poškrábal se na zátylku.
"Neviděli jste Sasukeho?" zeptal se po chvíli. Rozhlížel se, ale Sasuke nikde. Ještě, aby tu byl. Čekal na mě v bistru naproti.
"Ne, ale co kdybyste šli zatím dovnitř, já si jen odskočím, třeba mezitím přijde. Napíšu mu " usmála jsem se a utíkala od nich pryč, než jim něco dojde. Naruto je vážně pako. Nic mu nedošlo. Za to Hinata pochopila a zrudla ještě víc. V duchu jsem se jí omlouvala, ale jednou nám bude za to vděčná. Když zmizeli v sálu, napsala jsem naší dohadovací partě, že je vzduch čistý.
"Jdu je tajně pozorovat "řekla Ino s popkornem v ruce. "Když tak piš"
"Neboj" zvedla palec a vydala se do sálu za nimi.
"Co teď mi dva?" ušklíbl se Sasuke, když jsme osaměli.
"Co by?" zeptala jsem se nevině.
"Nechtěla bys jít k nám?" ptal se celý rudý.
"To nemůžeme být tady?" jestli tam půjdeme, budu vyslýchaná jeho rodinou a Itachim. Na to jsem náladu fakt neměla.
"Mam pro tebe doma překvapení." Miluju překvapení a on to ví. Vytáhl na mě zničující zbraň. Hraje pěkně nefér. Snažila jsem se přesvědčovat, že to není důležité, ale nakonec zvědavost zvítězila a my šli k němu domů.

Pokračování příště
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aki Aki | Web | 19. dubna 2013 v 7:01 | Reagovat

Výborne čo je to za prekvapenie rýchlo napíš pokračovanie.Ja som tiež veľmi zvedavý a nedočkavý človiečik.

2 Viola Viola | Web | 21. dubna 2013 v 0:14 | Reagovat

Úúú prekvapenia!! :D inak táto veta ma dostala: Karin chodila po škole v černém. Říkala, že drží smutek. :D:D:D hahah skvelé!!! ^^

3 Misao Misao | Web | 24. listopadu 2015 v 12:46 | Reagovat

Súhlasím s Violou, tá veta to totálne zabila :D :D Super časť, som zvedavá, aké bude to prekvapenie :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama