Dívčí válka: Díl třetí

17. dubna 2013 v 19:39 | Zoette |  Dívčí válka
Snad se vám bde další díl líbit. Veřte mi nebo ne, ale je težky pro mě nikoho ve svých povídkách nezabít xD, i když kdo ví že? :P Je zase krátká, ale chci vás víc napínat :D Předem se omlouvám za chyby, pokud nějaké najdete :)

Všichni jsme seděli u stolu. Sasukeho máma nám vyprávěla o dovolené v Řecku, kde viděli toho největšího kraba vůbec. Smáli jsme se její historce, ale pořád jsem měla nutkání dívat se na Sasukeho. Dal si další sousto salátu do pusy. Díval se nepřítomně do svého talíře. Trochu mě to mrzelo, ale snažila jsem se to nechat plavat. Itachi, Sasukeho bratr, svého brášku škádlil a přitom se na mě díval. Teda myslím. Byl stejně hezký, jako Sasuke. Pak tu byl tupec Naruto. Seděl vedle rudé Hinaty. Měla jsem pocit, že brzo uteče z místnosti, jestli se jí třeba jen dotkne. Musela ho mít hodně ráda. To je důvod proč ji ochránit před týráním Karin, nebyli by nikdy šťastný. Večeře proběhla docela dobře.


Celou noc jsem se převalovala. Zdálo se mi o Sasukem každou hodinu jsem se snad probouzela. Měla jsem v puse sucho. Bylo mi hrozný vedro, potřebovala jsem ten žár uhasit. Vstala jsem z postele a sešla schody do kuchyně. Z lednice jsem si vytáhla ledový jablečný džus a nalila do větší sklenice. Zavřela jsem ledničku, když jsem džus vracela zpět. Sasuke stál semnou v kuchyni. Nevím, jak dlouho tam stál, nebo jestli tam už byl předtím, ale stál u okna a díval se ven. Asi si mě nevšimnul a tak jsem kolem něj prošla zpátky ke schodům. Hrozně mě mrzelo, jak to mezi námi skončilo a moc to chtěla, napravíte, jenže bylo pozdě, jak se cesty rozejdou, málo kdy se zase sejdou. Lehla jsem si zpátky do postele a po dlouhém pokusu o spánek jsem nakonec usnula.
Ráno jsem měla nateklý oči. Snažila jsem se trochu zkrášlit, ale ty kruhy nešli nějak extra schovat a tak jsem to nakonec vzdala. Sešla jsem schody dolů. V jídelně to nádherně vonělo lívanci. Na stole bylo plno různého jídla. Hinata tam seděla červená jako vždy a Naruto ji něco vyprávěl. Sasuke se smál historce. Dospělí tu ještě nebyl ani jeden, nejspíš bud spali nebo pracovali, aspoň naši otcové.
"Proč si nesedneš krásko" ozvalo se za mnou. Itachi se na mě usmíval pobaveným a samolibým úsměvem.
"U-už jdu" zamumlala jsem a sedla si vedle Hinaty. Itachi si sedl naproti mně, vedle Sasukeho. Nandala jsem si na talíř pár lívanců a nalila pomerančový džus.
"O čem se bavíte?" zeptal se Itachi. Nevím, ale něco se mi na něm líbilo. Nedokážu to popsat, ale něco na něm je.
"O boudě. Pamatuješ, jak jsme se vsadili a já vlezl do té boudy?" vzpomínal Naruto. Itachi se zasmál tím nejpříjemnějším a veselým smíchem co jsem kdy slyšela. Nedokázala jsem z něj spustit oči.
"O jaký boudě?" zeptala jsem se, aniž bych s ním ztratila oční kontakt.
"No jednou jsem se s Itachim a Deiderou vsadil".
"Deiderou?" zeptala jsem se a pohlédla na něj.
"Můj kamarád a spolužák" vysvětlil Itachi. Znova jsem se zasekla do jeho pohledu.
"Prostě jsme se vsadili, jestli se vlezu do jedné psí boudy." Pokračoval Naruto.
"Vlezl?" skočila jsem mu znova do řeči.
"Jo, ale nemohl jsem se pak dostat ven." Pokrčil rameny.
"To nebylo to nejhorší" začal dopovídat příběh Itachi. Hltala jsem jeho slova.
"Ta bouda patřila jednomu vzteklému malému jorkšírovi" všichni kromě mě se začali smát.
" A co se stalo dál?" zeptala jsem se a usmála se na něj. Zachytila jsem jak se na mě Sasuke dívá. Jak mě propaluje svým pohledem. Snažila jsem se tomu dál nevěnovat pozornost, a dál si všímala Itachiho.
"Ten pes se mu zakousl do zadku. Asi po hodině, kdy jsme toho psa museli s Daidou zaměstnávat, vytáhl Sasuke Naruta ven." Začala jsem se chichotat. Itachi se na mě usmál.
"Máš krásný smích Sakuro" řekl svůdně a já zčervenala. Sasuke se zvedl od stolu a beze slova odešel. Všichni jsme na něj zírali a ani jeden nechápal, o co mu jde, až na mě. Měla jsem pocit, že je to kvůli mně. Jenže on mě začal ignorovat první a upřímně se mi docela líbilo že Sasuke žárlí, myslím.
Po vydatné snídani jsme se s Hin vydali do města na trh. Nebylo to daleko a ještě nebylo takové vedro, tak jsme nikam nepospíchali, prohlíželi si okolí. Bylo tu krásně.
"Sakuro" hlesla po chvíli Hinata.
"Copak se děje Hinato?" zeptala jsme se. Šli jsme kolem lavičky a tak jsme si nakonec sedli.
"M-myslím, že jsem se zamilovala do Naruta" při jeho jméně zrudla.
"Já vím" odpověděla jsem upřímně a usmála jsem se na ni.
"jak to?" podivila se. Každý viděl, jak se Hinata chová v jeho společnosti a ten, kdo není blbý, hned musel vidět, že se Hinatě Naruto líbí.
"Jsme kamarádky. Poznám to" řekla jsem.
"Pojď, jdeme, dokud není takové vedro". Vstaly jsme a pokračovali dál. Ve městě bylo rušno. Plno obchodů krásných a exotický věcí na mě přímo volali KUP SI MĚ. Podívala jsem se do peněženky. Bylo mi do breku, jak prázdná byla. Hlavně když se mi líbil opravdu moc krásný náramek. "Pápá " zamávala jsem náramku. Byla tu děsná nuda. Měla jsem Hinatu ráda, ale nebyla ten typ, se kterým byste vyváděli do noci blbosti. Ona byla hodně rozumná. Moje a Ino kotva na problémy. Vždy nás podporovala, ale taky nás hned přitáhla zpátky na zem.
"Sakuro, Hinato" zavolal někdo na nás u fontány.
"Ahoj" řekla jsem, když jsme k nim došli. Hinata automaticky zrudla, protože tu s nim byl i Naruto, také Sasuke tu nechyběl. Na okamžik se na mě podíval, ale odvrátil pohled nakonec jinam. Ještě před dvěma měsíci, mě tenhle kluk ochraňoval. Cítila jsem, jak se červenám, když jsem si vzpomněla na polibek. Itachi se na mě díval s hlavou nakloněnou na stranu.
"Sluší vám to holky" řekl a já znova zčervenala. V očích se mu mihlo pobavení.
"Jsi tak roztomilá, když se červenáš Sakuro" skoro zazpíval. Sasuke se mi podíval do očí. Nevěděla jsem co z nich vyčíst. Ale viděla jsem v nich smutek.
"Musíme jít" řekla jsem a táhla Hin za ruku od Itachiho dál.

" Co se děje Sakuro?" pípla Hinata, když jsme od nich byli dostatečně daleko. Pustila jsem jí. Promnula si ruku, asi jsem ji držela dost pevně.
"Promiň" vykoktala jsem omluvu.
"To nic" usmála se. Upravila si lem sukně.
"Tak co se stalo?" zeptala se.
"Sasuke" hlesla jsem tiše.
"Nevím, jak se cítit. Chtěla jsem zkusit zapomenout a najít si kluka, ale pořád k němu něco cítím. Do toho mě znervózňuje Itachi." Vyzpovídávala jsem se dál. Přemýšlela co mi říct, ale nakonec se jen usmála.
"Tak mi nepomáháš Hin" zaklela jsem.
"Třeba se tu dáte dohromady" řekla a odcházela ode mě směrem k domu. Dohromady?
"Já z nich šílím!". Cítím k němu něco, ale co on ke mně? A když se sním dám dohromady, co bude dělat Karin? Nemůžu. Ach jaká agonie. Začala jsem si ho znova přestavovat v plavkách. Jeho sexy tělo jak se lepí na mě. Zakroutila jsem hlavou a snažila se takové myšlenky vyhnat. Jak perverzní myšlení.
"čekej!" běžela jsem za ní. Po zbytek dne jsme se s Hinatou koupali v bazénu. Pak se k nám přidal i Naruto s Itachim a všichni čtyři jsme ve vodě blby. Sasuke se na nás díval z lehátka ve stínu, blízko bazénu. Zajímalo by mě, proč se k nám nepřidá. Nebo proč nepromluvil za celou dobu. Je ještě na mě naštvaný?
Než jsem se stačila divit, byl večer. Měli jsme jít s klukami do nějakého baru, tak jsme se s Hin pořádně vymódili, aby nám to slušelo. Bylo fajn se takhle s nimi pobavit. Jen mi bylo líto, že Sasuke s námi nešel.
"Za chvíli jsem tu!" vykřikla jsem přes hlasitou hudbu a vydala se na záchod. Když jsem vyšla ven, stáli tam cizí dva kluci a provokativně se na mě dívali. Snažila jsem se je obejít, ale ten jeden mě chytl za ruku.
" Kampak? Snad nám nechceš utíkat" zapředl jeden z nich. Vrazila jsem mu facku a odtrhla jsem se mu ze sevření. Znova mě chytl za druhou a pevněji ji stiskl.
"Kočička drápe" řekl zlomyslně. Sevřel se mi žaludek. Tohle nemůže dopadnout dobře. Někdo mě z nich chytl za zadek. "Hej!" rozkřikla jsem se na něj podrážděně.
"Jo s ní bude zábava" zasmál se druhý a olízl si rty.
"Dejte mi pokoj" zaúpěla jsem vzteky. Ten první si mě přitáhl blíž.
"Jen si řvi, nikdo si tě ani nevšimne" řekl sladce. Snažila jsem se mu vykroutit, ale on mě jen víc stiskl ruku, až jsem bolestí sykla.
"Pusť jí" ozvalo se a pak někdo toho jednoho praštil.
"Sasuke!". Je tu. Můj bůh pomsty. V očích měl nenávist a vrhl se na toho druhého. Nezmohla jsem se na nic jen na dívání se. Sasuke dostával větší amoky vzteku a dával tomu druhému čím dál větší rány, dokud mu nezačala téct krev. Ten kluk se už nemohl bránit. Byl skoro v bezvědomý a tak jsem se snažila Sasukemu zabránit dál v řádění. Chytla jsem ho kolem těla zezadu.
"Přestaň. To stačí Sasuke. Nestojí za to. Prosím stop" šeptala jsem mu, jako ukolébavku. Nejdřív se natáhl, že mu ji znova vrazí, ale nakonec ho pustil. Chytl mě za ruce a odtáhl mě pryč z baru. Šli jsme ulicí, až k pláži. Foukal příjemný vítr. Sasuke zpomalil a vypadalo to, že už se začínal pomalu uklidňovat, ale ruku mi nepouštěl. Chvíli jsme jen mlčky šli, dokud jsem se nezastavila. Otočil se směrem ke mně a díval se mi do očí. Byli tak krásně černé. Lákali mě do zakázaných míst. Nesmím se na něj dívat, jinak mě polapí.
"Děkuju" řekla jsem. Odtrhla jsem od něj pohled. Zadívala jsem se na moře, bylo stejně černé jako jeho oči. Chytl mě za bradu a jemně mi natočil obličej jeho směrem. Přejel zlehka svýma rty přes moje. Celou to mnou otřáslo. Pak naše rty spojil v dlouhém a naléhavém polibku. Cítila jsem tu divokost a vášeň mezi námi. Něco moc krásného a hřejivého. Polibky jsem mu oplácela. Vykašlala jsem se na celou záležitost s Karin. Miluju ho. Už od samého začátku. Nikdo se pro mě takhle nikdy neobětoval, nikdo se takhle ke mně nechoval. On při mě stál, ale já ho poslala k vodě. Tentokrát si ho nenechám ukrást. Tentokrát je můj. Nevím, jak dlouho jsme spolu na té pláži byli, ale bylo mi to jedno. Byla jsem s ním. Moc mu to slušelo. Měl na sobě bílou košili a tmavé džíny. Vypadal hodně moc sexy.
"Sasuke" zašeptala jsem, ale on mě umlčel dalším polibkem.
"Počkej" řekla jsem.
"Omlouvám se za to minule." Sklopila jsem zrak.
"Já se omlouvám. Tentokrát se tě lehko nevzdám" usmál se na mě.
"Jak to?" hloupá otázka, ale chtěla jsem slyšet, co ke mně cítí.
"Mám tě rád. Moc rád" řekl. Tohle bude krásné léto!

Pokračování příště :)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Viola Viola | Web | 18. dubna 2013 v 16:17 | Reagovat

Krása! Konečne to Sakure došlo!! :D Jóó Karin sa môže aj na hlavu postaviť! Teším sa na pokračovanie!! n.n

2 Aki Aki | Web | 19. dubna 2013 v 6:47 | Reagovat

Už som sa nevedela dočkať pokračovania krása len dúfam,že ím to vydrží.

3 Misao Misao | Web | 23. listopadu 2015 v 22:39 | Reagovat

Jupiiiii na túto časť som sa tešila.. Jak pekne to povedal.. Žiadne otrepané milujem ťa aj keď ťa poriadne nepoznám.. ale úprimné a krásne mám ťa moc rád :))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama