Ten druhý: Díl třetí

12. května 2013 v 1:21 | Zoe |  Ten druhý
Ahojky po dlouhé době :D konečně jsem se nachvíli dostala k pc :D díl je bohužel krátky, ale příští bude snad delší i když vážně nevím, kdy se k pc zas dostanu. Nakonec se rozhodl, že u mě bude dýl, pač chce opakovat ročník tak má 4 měsíce prazdniny (pako) :D. No nic jdu spát mějte se :)


Nevěřila jsem svým očím. Pusu jsem měla nejspíš otevřenou dokořán, protože se mi po chvíli tichého zíraní z růže na něho a zas zpět na růži, zasmál.
" Můžu dál?" zeptal se. Bože kéž by nebyl tak neodolatelný. Ne! Nesmím se nechat zlákat jeho krásou, dokonalostí, i když vypadá, jako model z mola. Mám teď tak trochu jiný vztah s Narutem. Mám ho ráda. Je hezký a dost se změnil. To nemluvím o dokonalým sexu s ním. Zase na druhou stranu Sasuke je jako zakázané ovoce. Jeho uhrančivé tajemné oči, co vás lákají do moře hříchů. Smyslné rty zkřivené do škádlivého sexy úsměvu. Cítím jak mi srdce buší, jako o závod. Chci s ním být. Chtěla bych, aby byl jen můj, ale on je jiná liga. Jemu jde jen o jedno. Nesmím být další na jeho seznamu. Netrpělivým pohledem si mě prohlížel od seshora až dolů. Měla jsem na sobě krátké červené šatičky, co nosím jen na doma. Jsou pohodlný. Olízl si horní ret.


"Tak?" zeptal se po chvíli.
"Promiň, ale ne" odpověděla jsem a trochu přizavřela dveře, aby si mě už neprohlížel.
"Důvod? Máš tam snad někoho?" zeptal se pobaveně a až moc samolibě.
"A co když jo?" opáčila jsem, ale on se jen usmál. On mě snad sledoval, uchyl jeden.
"Nech mě být Uchiho už někoho mám" řekla jsem.
"Jak se jmenuje?" zeptal se s výsměchem. Tuhle otázku jsem měla čekat, jenže mi dokonale unikla.
"N-Naruto" zadrhl se mi hlas. Je to napůl pravda. S Narutem přeci něco mám. Sice jsme byli jen jednou na rande, ale vypadá to mezi námi docela dobře. Začala jsem k němu cítit něco, co nikdy předtím. Chci, aby miloval jen mě. Jsem sobecká, ale chci Naruta a jeho tělo jen pro sebe. I přesto, že přede mnou stojí kluk, kterého dlouho miluju. Nehodlám se Naruta jen tak vzdát. Neměla bych. Sasuke mi nikdy nedá to, co v životě chci, ale bohužel ani já Narutovi, alespoň zatím ne. Časem se do něj třeba zamiluju a na Sasukeho úplně zapomenu. Nebo ne?
"Uzumaki?" odfrkl si.
"V čem je lepší než já?" zněl tak pohrdavě. Už jsem se bála, že se jeho ego neozve, jenže to jeho ego mě docela k němu přitahovalo.
"Ve všem" odpověděla jsem i když jsem si nebyla zcela jistá pravdou. V čem je Sasuke lepší než Naruto nebo naopak?
"To víš jak?" zeptal se pobaveně a já hned zčervenala. Odvrátila jsem hlavu.
"To není tvoje věc Sasuke" řekla jsem.
"Měl bys jít" zavřela dveře, než stačil něco namítnout. Teď už to nejspíš ví, pokud není blbý došlo mu to. Nejspíš už nemá cenu před lidmi něco skrývat, ale jak to mezi námi teda je? Chodíme spolu nebo ne? Musím počkat pár dní než se Naruto vrátí. Bylo mi hrozně, protože jsem chtěla vědět jestli semnou chce být a zároveň jsem se nenáviděla za to, že se bojím, že ne, protože k němu necítím to, co bych měla. Ach co teď asi dělá? Spí? Je v nebezpečí? Nebo má něco s Hinatou? Ne určitě ne, jenže pomyšlení, že dělají něco jiného, než si jen povídají, mě bodalo do srdce. Já snad žárlím?
Celý roky čekám, kdy si mě Sasuke všimne a konečně, když to vypadá, že má někdo o mě zájem tak najednou má zájem i on. Zajímalo by mě, co to hraje za hru. Měla jsem z toho blbý pocit. Část mě mi říkala, ať na všechno kašlu a užiju si s ním to, co mi zatím nabízí, ale druhá moje část touží po něčem jiném. Po lásce. Po svatbě, štěstí a rodině. Už od malička jsem si představovala naši svatbu. Sasuke a Sakura Uchihovi. Dokonce jsem už i vymýšlela jména pro děti, ale teď si nejsem ničím jistá. Miluju Sasukeho, toužím po něm. Chci s ním být až dokonce života, ale on semnou chce jen jednu noc. Pak tu je Naruto. Mam ho hodně ráda. Přitahuje mě a cítím mezi námi něco zvláštního. Hezkého i jiskřivého. Vím, že bych ho měla nechat, ale nechci. Chci, aby byl jen můj. Jsem snad už jako Sasuke? Zahrávám si s city jiných? Musím na to přestat myslet nebo zešílím! Položila jsem knížku na stůl. Konečně ji v knihovně měli na půjčení po půl roce shánění, a když už ji mám, nedokážu číst. Moje myšlenky se točí kolem dvou kluků/možná už i mužů. Šla jsem se rychle osprchovat a zakazovala si na ně myslet. Zalehla jsem do postele a usnula.
Druhý den jsem zašla do kanceláře Tsunade, aby zjistila, jestli nemám misi. Nějakou bych vážně potřebovala, abych měla od nich klid. Hlavně od Sasukeho, který mě cestou naháněl.
"No tak Sakuro" zasmál se. Pořád se jen směje. Je tak sebejistý.
"Ne Sasuke" odpověděla jsem a obcházela ho, jak jen to šlo. Pořád mi skákal do cesty.
"Jedno rande Sakuro" usmál se tak krásným sexy úsměvem, až se mi málem podlomili kolena a já se přistihla, jak na chvíli o jeho pozvání uvažuju. Mam či nemám?
"Pojď semnou na jedno rande a dám ti pak pokoj, když budeš chtít" řekl s povzdechem. Nejspíš mu už začínalo docházet, že to nemá cenu.
"Jedno rande" varovala jsem ho a on se rozzářil.
"Ok vyzvednu tě v sedm bejby" řekl svým sexy hlasem, kterým vábil ostatní holky a odešel.

"Ne dneska tu nic pro tebe nemám Sakuro. Máš mít volno, tak si ho běž užívat. Jak tu něco bude, zavolám tě." Odpověděla trochu opileckým hlasem. Dneska už v sobě určitě měla několik sklenek saké, tak jsem raději odešla. Nevěděla jsem, co dělat, tak jsem se šla procházet po vesnici. Byla plná lidi, kteří někam pospíchali. Došla jsem na tržnici, kde jsem si koupila moc hezký šaty. Ani jsem si neuvědomovala, že si je kupuju kvůli Sasukemu. Vlastně jsem se na dnešní večer i těšila. Vím, že ke mně nikdy nebude nic cítit, ale alespoň ho můžu poznat jinak, než kdy předtím jsem měla šanci.
Večer se pomalu blížil a já se začínala připravovat. Dala jsem si teplou, užasnou sprchu. Vlasy si usušila a vyčesala. Dokonce jsem se i nalíčila, což normálně nedělám, jen někdy. Vzala staré šaty. Byli bílé, kratší, ale dobře střižené. Patří mezi mé oblíbené. Musím uznat, že jsem vypadala fakt dobře. Celou dobu jsem kontrolovala hodiny, a čím blíž bylo k sedmi hodin, tím víc se mi svíral napětí žaludek, a když se konečně v sedm ozval zvonek u dveří, lekla jsem se a vylila na sebe kafé, které jsem si stresem připravila na uklidnění. Mokrá jsem šla otevřít dveře.




...Pokračování píště...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Viola Viola | Web | 12. května 2013 v 21:14 | Reagovat

NEOPÍSATEĽNÉ!!! :D Už nech je tu pokračovanie! Krása perfektné! :D Som zvedavá ako to rande dopadne ^^ !! Dúfam že mu Sakura nepodľahne, že on sa do nej zblázni :D a nech sa ešte riadne zapotí chlapec samoľúby :D júúúúj už nech je rýchlo pokračko :3

2 Aki Aki | Web | 13. května 2013 v 19:07 | Reagovat

Uplne dokonaly dielik súhlasím s Violou.
Rýchlo pokračko chcem vedieť ako dopadne ich rande.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama