Secrets: Díl třetí

10. listopadu 2013 v 14:59 | Zoe |  Secrets
Ahojky holky :) Tak konečně jsem se dostala zas k internetu (snad už na pořád) a tak mám pro vás další díl povídky Secrets. Doufám, že se vám bude líbit. Děkuju předem za všechny komentáře :) a omlouvám se za chyby :D Nakonec jsem se rozhodla dopsat povídky co mám a ty ktere jsem začala nově psát zveřejním až později :D. "Někdy moje fantazie nefunguju tak jak má a děla si co chce". Tak pěkné počteníčko ^^ :3

PS: hadejte co má Zoe nové?:D Ano! Mám avatar s holkou a ne s klukem :D




Už je to po několikáté, co jsem se podívala na číslo, které mi volalo. Sasuke neví, že jsem si mobil schovala, a protože jsem na tajném místě, nesmím nic zvedat. Nevím čeho se mám bát víc, jestli Orochimara nebo Sasukeho za to že jsem ho zase v něčem neposlechla. Větší strach mám, že by to mohl být někdo z mých blízký, který potřebuje moji pomoc. Bojím se, že by zašli až tak daleko, že by dokázali ublížit těm, co mám ráda, jen aby dostali to, co chtějí. Stála jsem u okna a dívala se na zelenou krajinu. Do okna bušily kapky deště. Mimochodem, blízko okna mam taky zakázáno stát! Od doby co tu jsme, mám skoro vše zakázáno. Divím se, že můžu dýchat!

Můj seznam věci od Sasukeho co nesmím dělat:
*Nechodit ven!!!
*Nekontaktovat nikoho prostřednictvím internetu: email, sociální sítě a podobně!!!
*Nezapínat moc hlasitě hudbu ani televizi!
*Žádný mobilní telefon!!
*Zakázáno zvedat můj mobil nebo pevnou linku!!!!!!
*Nelézt mi do pokoje!!!!!
*Nikomu neotevírat dveře!
*Nestát u oken. Krátké intervaly, když už musíš!
*Nesahat mi na věci: oblečení, zbraně, techniku, dokumenty!!!!!!
*Zákaz do sklepa i garáže a už vůbec nesahej na moje auto!!
*Nesahat na ostré, špičaté a nebezpečné věci!!!

Pokaždé když něco z toho poruším, mývám od něj hodinové přednášky, jak se chovat a nechovat. Také mi znova a důkladně vysvětluje, od čeho jsou pravidla a zákazy. Každou mou vinu, hodinu komentuje " jak nezodpovědná jsem". Nakonec je znova a spolu nahlas vyjmenováváme, jako básničku. Sem tam mě z nich i zkouší a to jsme tady teprve 14dní! Ke všemu jako třešnička na dortu je seznam pověšený snad všude! V Koupelně u zrcadla ve zvláštní folii aby nezvlhl. V obývaku, v hale, v mém pokoji i v kuchyni. Na dveřích u garáže i na dveřích od sklepa. Dokonce ho pověsil na mé i jeho dveře od pokoje. Nedivila bych se, kdyby byl i v jeho pokoji pro případ, že bych porušila další z jeho zákazů: "Nelez do mého pokoje!". Čím víc vykřičníků, tím víc důležitý ten zákaz je! Připadám si jako dítě. Denně Sasukeho proklínám. Kdybych měla voodoo panenku tak bych teď do ní bodala, jako blázen a doslova s hysterickým smíchem si to užívala. Dennodenně plánuju jak Sasukeho zabiju. Samozřejmě by to byla nehoda. Zakryla bych všechny stopy a utekla do jiné země.
Vztekle jsem praštila do okna.
"Zatracený Uchiha!!" zavrčela jsem a ránu opakovala. Připadám si tu jako vězeň. Dokonce ze mě dělá i služku! Musím vařit, uklízet, prát a obskakovat ho s čímkoliv mě požádá. Je to krutý ďábel!
Dveře se rozlítli. Sasuke stál s nebezpečným výrazem a zbraní v ruce připravený utočit.
"Co tu děláš?!" vykřikla jsem na něj zděšeně. Ten kluk je vážně magor. Rozhlídl se po pokoji a trochu ve svém akčním postoji polevil. Překvapeně se na mě podíval.
"Slyšel jsem rány" řekl. Vypadalo to jako by si oddychl. Za to já byla naštvaná.
"Super! Zničil si mi dveře!" okřikla jsem ho a založila si ruce na prsou.
"Nemusel bych kdybys neporušovala moje pravidla!! Co Vlastně děláš u okna hm?!" zvýšil hlas.
"Do toho ti nic není! Je moje věc co dělám! Sprav mi dveře!" poručila jsem.
"Tak slečinka si poručí a já mám skákat? Kdybys dělala to, co říkám nemuselo se to stát!" už řval.
"Kdybys nebyl takový psychopat, tak bys ty dveře normálně otevřel!!!" začínal čím dál víc rudnout. Zbraň, kterou měl v ruce, namířil na mě. Šokovaně jsem se na něj dívala. On mě chce zabit? Díval se na mě jako šílenec. Na sucho jsem polkla. Je to magor! Vypadalo to jako by sám se sebou bojoval, ale nakonec zbraň sklopil k zemi.
"Sakra! Že já se na to nevykašlu!" zaklel a došel k mým rozbitým dveřím. Vyndal je z pantu, co po nich zbylo.
"Za 10 minut buď dole!" rozkázal a vyšel s kusem dřeva, co měli být moje dveře ven z pokoje.
"Idiote!" zavolala jsem za ním.
"Já to slyšel!" ozvalo se tlumeně ze zdola. Na to jsem se musela zasmát. Zbožňuju naše hádky. I přesto že někdy zachází až moc daleko. Nevím proč ale ráda ho provokuju. Sedla jsem si na postel a dál se mu smála. Měl by si hledat klidnější práci, leze mu to nejspíš už na mozek. Smích brzy přešel, protože mi konečně došlo, co následuje po porušení zákazu. Přednáška! Super.
Rozhodla jsem se ho ignorovat. Lehla jsem si na postel, dala si sluchátka do uší od mp4 a poslouchala písničky v radiu. Lehce jsem přitom kývala hlavou do rytmu a zpívala slova, která se mi z textu vybavovala. Ten kdo by mě teď viděl, by si myslel, že jsem vážně idiot. Jenže kdo to nikdy nedělal?
Když o tom tak uvažuju. Není to dávno, co jsme se se Sasukem viděli po 5 ti letech. Přišel mi přitažlivý než dřív. Přitahovalo mě jeho krásné tělo. Jeho klidná tvář… za to teď je to krutý, ďábelský psychouš! Zajímalo by mě, kdy tak najednou zvážněl. Připadal mi, jako by byl o 10 let starší než já. Ne! Nebudu teď na něj myslet. Znova jsem se ponořila do uklidňující písničky od Aviici- I could by the one. Nedávno jsem přešla na tento styl hudby a to jen díky Sasukemu, který dokola pouští jeho rock. Sice mám rock moc ráda, ale on pouští pár smutných písniček pořád dokola, až jsem z toho začala mít deprese. Takže nakonec jsem změnila styl. Další důkaz že je to ďábel!
"♪I could be the one to make you feel that way♫"
"♫I could be the one to set you free!♪"
"Hej mluvím na tebe!" ozvalo se, když mi vytrhl sluchátka z ucha.
"Proboha ty nejsi normální!" vyštěkla jsem na něj. Málem mi utrhl ucho.
"Nepřeháněj to zas herečko. Něco jsem ti snad řekl Sakuro. Měla jsi jít za mnou dolů. Proč to jen pořád ztěžuješ? Povzdychl si zoufale a zadíval se na mě zkoumavým pohledem. Zadívali jsme si navzájem od očí a jako po každé zas zrak odvrátil. Odkašlal si.
"Někdy mi připadáš jako dítě…" začal a já protočila oči v sloup. Měl pravdu. Když jsem s ním, chovám se úplně jinak než normálně. Jsem z něj nesvá. Moje profesionální dospělé chování od našeho prvního setkaní zmizelo. Jako by se moje já chtělo vrátit zpět. Sedla jsem si na okraj postele, zatímco on stál.
"Musíme být ostražití…" říkal svoji obvyklou mantru a já ho sledovala. Chodil sem a tam. Chvílema se na mě podíval, aby se ujistil, že ho poslouchám a dál pokračoval ve svém výkladu. Divoce máchal rukama, pokaždé když rozebíral problém, co jsem udělala. Ze začátku jsem si přišla jako puberťačka, ale nakonec jsem si na to zvykla. Sledovala jsem jeho tvář. Sakra! Musím uznat, že je tak krásný! Ty jeho oči. Měla jsem chuť ho chytit za černou košili, kterou měl na sobě a stáhnout ho k sobě na postel. Ale můj půd sebezáchovy mi to nedovoloval. Někdy jsem měla ale pocit, že cítí to samé napětí co já. Někdy mam pocit, že si mě prohlíží. Jenže pak něco udělám, co dělat nemám, a začne naše obvyklá hádka. Pak mi je vyhubováno jako puberťákovi i když jsem od něj jen o rok mladší a každý deme naštvaný do svého pokoje. Často si přeju, aby to mezi námi bylo jako dřív. Nechtěla jsem si to přiznat, ale pořád něco k němu cítím. Malá část mého já doufá, že to cítí také.
"Chápeš to?" ozval se a zadíval se na mě. Zkřížil ruce na hrudi.
"Ano jsem vědec, jistě že to chápu a velice mě to mrzí Sasuke. Máš pravdu" zamumlala jsem. Nemá cenu se s ním hádat. Stejně si pojede to své. Někdy je lepší ustoupit a mít klid, než poslouchat jeho řeči další hodiny. Jemně se usmál. Nejspíš byl rád, že jsem ho pochopila. Zadívala jsem se na zem. Bušilo mi srdce jako o závod. Málo kdy mi věnuje tyhle úsměvy. Chybí mi jeho rošťácký, sexy a i veselý úsměvy. Kéž by se čas vrátil. Zapíchlo mě z toho u srdce. Chytla jsem se na hrudi. Proč to tak bolí? V hlavě jsem měla plno starých vzpomínek.
"Jsi v pohodě?" ozvals e hlas vedle mě. Ani jsem si nevšimla, že si sedl. Jednu ruku měl na mé ruce a druhou na mém boku. Překvapeně jsem se na něj podívala a na malý okamžik přestala dýchat. Začala jsem se dusit.
"V pohodě?" zeptal se. Kývla jsem hlavou. Podal mi skleničku s vodou a já se napila. Pak vrátil skleničku zpátky na stolek, který byl vedle mé postele. Znova mi položil svou ruku na tu moji a s tou druhou mě hladil po zádech. Šokovaný výraz plný strachu nahradila úleva, když jsem se uklidnila.
"To bude dobrý" šeptal.
"Děkuju" poděkovala jsem.
"Není za co. Jsem rád, že jsi v pořádku." Řekl a zadíval se mi do očí. Oba jsme byli omámeni napětím, který mezi námi panovalo. Začal se ke mně sklánět. Zrudla jsem, když jsem si uvědomila, jak blízko jsme u sebe. Jeho vůně mi zaplavovala smysly a já znova cítila vysokou aktivitu svého srdce. Jeho teplý doteky mi i přes oblečení pálil na pokožce a vzrušovali. Zastavil se těsně před mými rty. Pak si uvědomil, co dělá, zrudl, něco zamumlal a stoupl si. Mezi námi nastala divná atmosféra. Ani jeden jsme se neměli ke slovu a tak jen stál. Díval se na okno, zatímco já na zem, přičemž jsme oba jak puberťáci na sebe pokukovali. Nakonec se ale otočil a šel pryč. Zastavil se u dveří.
"Za půl hodiny bude jídlo tak přijď" zněl trošku roztřeseně. Hluboce se nadechl.
"Jo a máš už zpravený dveře" řekl už klidným hlasem a zaťukal na ně. Musel je sem dát, když jsem poslouchala písničky.
"D-děkuju" vykoktala jsem a on odešel pryč.

Pokračování příště...
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KaGami Miu Sanjo KaGami Miu Sanjo | Web | 10. listopadu 2013 v 17:17 | Reagovat

Supeeeeer taky si tě hned přidáme :-D

2 Aki-chan Aki-chan | Web | 10. listopadu 2013 v 20:50 | Reagovat

Veľmi krásni dielik.

3 Pariah Pariah | Web | 12. listopadu 2013 v 14:57 | Reagovat

Pěkně píšeš :)

4 michiato-biscuito michiato-biscuito | E-mail | Web | 13. listopadu 2013 v 17:20 | Reagovat

Úplne že skvelé :D

5 Ivanitko Ivanitko | Web | 14. listopadu 2013 v 19:28 | Reagovat

Tak jsem zvědavá kdy je Oroksicht vyhmátne a co se při tom stane.

6 Kajka-chan Kajka-chan | Web | 15. listopadu 2013 v 19:17 | Reagovat

Aww! Ani si nevieš predstaviť akú si mi spravila radosť! Hrozne ťa prosím o ďalší diel! O_O ^^

7 Viola Viola | E-mail | Web | 27. listopadu 2013 v 0:10 | Reagovat

Sasuke :3 Júú krása, páči sa mi ako to prebieha, som zvedavá čo plánuje Orochimaru, aké budú medzi Sasukem a Sakurou ešte napäté okamihy .. Musím uznať, že mám túto poviedku veľmi rada (Ale ja vlastne zbožňujem všetky tvoje poviedky! ^^ ) Arigato Zoe-senpai :)

8 Viola Viola | E-mail | Web | 27. listopadu 2013 v 0:16 | Reagovat

Sasuke :3 Júú krása, páči sa mi ako to prebieha, som zvedavá čo plánuje Orochimaru, aké budú medzi Sasukem a Sakurou ešte napäté okamihy .. Musím uznať, že mám túto poviedku veľmi rada (Ale ja vlastne zbožňujem všetky tvoje poviedky! ^^) Arigato Zoe-senpai :)

9 Viola Viola | E-mail | Web | 27. listopadu 2013 v 0:17 | Reagovat

*Gomen, -_- môj internet na intráku D:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama