Únor 2018

Pauza

23. února 2018 v 8:03 | Zoe |  About me
Zdravím,

dlouho tu asi žádný příspveke neuidíte. minimalne týden :) jsem po operaci a jsem ráda že zvladam neco malo v domácnosti :D
děkuju za pochopení :)

zatím se mějte :) brzo snad přidám další díl povídky cizinnka :)

vaše zvrhlá, lehce lailní a nemocinkaná
Zoe :)

Despacito Naruto version

16. února 2018 v 9:55 | Zoe |  VideaMovie
Zdravím,

Vkládám sem další video :D Vím, že většina z vás tyhle videa už viděla, ale já si prostě nedokažu pomoct. Obdivuji práci, kterou si s tím dali i jejich vynalézavost :)
Despacito z jmen postav z Naruta :) a i když tuhle písičku poslední dobou moc nemusím díky neustalemu pouštení v radiech atd. Tak tahle verze se mi dost líbí :)



Dreams come true Lay

15. února 2018 v 18:28 | Zoe |  About blog
Zdravím,

Jak jste si všimli změnila jsem zase vzhled blogu. Jednou jsem ho velmi dávno na starem blogu měla. Sice jinak ale podobně :D Když na něj tak koukám, vracím se v čase :)


Cizinka - díl první

15. února 2018 v 11:59 | Zoe |  Cizinka
Zdravím,

Nová povídka je na světě :) předem se omlouvám za chyby. Snad se vám bude líbit :)



Jiskřička. Mala, lehká a zářivá.
Sledovala jsem, jak poletuje prostorem kolem mě. Jak každou z nich lehký vítr odnáší do nočního nebe. V dálce bylo slyšet šustění koruny stromu i to jak vítr duní o jeho bílý kmen. Přišlo mi, jakoby hrál nějakou melodii, kterou jsem už někdy slýchávala ve snech. Všimla jsem si padajících kvítků sakury, jak se míchají s jiskřičkami ohně. V louce poletovaly světlušky. Tančili do rytmů větru. Poletovali kolem nás. Čas se zastavil. Bylo to tak kouzelné, jako z jiného světa.
Dřevo v ohni zapraskalo a já si všimla těch temných očí, které mě sledovali stejně intenzivně, jako žár který mě hřál z ohniště.
"Kdo jsi?" zeptal se mě hrubým hlasem, při kterém mi naskočila kůže po celém těle. Stále seděl nehnutě u kmene stromu a i přesto že byla tma, všimla jsem si kvůli světlu ohně, jak pohledný byl. Dech se mi krátil při pohledu do jeho tmavých očí.
"Sakura" zašeptala jsem nezvykle potichu. Jakoby se bála pokazit tu nádheru, která se mi naskytla. Vítr se zvedl, víš. Pozvedl tak další jiskry blíž ke mně. Vdechla jsem do sebe vůni jara. Cítila jsem ve vzduchu závan nedaleké vody i vůni hořícího dřeva.
"Kdo tě poslal?" zeptal se přísněji. Jeho oči pohltila temnota. Jeho tvář byla vážnější než před chvíli. Na okamžik jsem pocítila strach a o kousek couvla do bezpečnější vzdálenosti.
"Nikdo" odpověděla jsem. Jenže neznámému tahle odpověď nestačila. Jeho pohled byl čím dál víc nebezpečnější, ale stále zůstal dál klidně sedět. Zatím co on si mě přísně měřil pohledem, já se ztrácela v jeho krásných očích.
"Vážně? Dávám ti poslední možnost říct pravdu"
"Nejsem odtud" odpověděla jsem po pravdě. Chvíli na mě tiše hleděl. Potom vstal a jednu ruku přesunul na rukojeť meče, který zatím zůstával stále schovaný.
"Naposledy se tě ptám Sakuro. Kdo jsi a kdo tě poslal" řekl přísněji než předtím. Srdce mi začalo rychleji tlouct. Jeho oči mě divoce propalovali a já se v duchu ptala, jak jsem se vlastně do takové situace dostala.


Deník špatné matky - jak jsem dneska přišla o dech

13. února 2018 v 15:48 | Zoe |  Deník špatné matky
Zdravím,

Asi bych začala tím, že naše Roza ráda hraje na honěnou. Zbožňuje, když za ní někdo utíká a tak vyhledává situace, aby se do nich dostala.
Takže není překvapením, že začátek mého utrpení způsobila tahle "nevinná" hra pro děti.
Kdo by tušil, jak moc dokáže byt tahle hra nebezpečná? Pro děti? Možná. Pro dospěle? Ne?
Bohužel opak je pravdou. :D
Náš byt je zvláštně postavený, za to pro zábavu jak udělaný. Hlavně díky chodbě do L, která se line podél dvou příček obýváku. A aby to nebylo málo, do obýváku vedou dvoje dveře. Takže pro běhání do kolečka, jako splněný dětský sen.





Naruto acapella

12. února 2018 v 11:55 | Zoe |  VideaMovie
Zdravím,

některé videa mě opravdu dostavájí :D i když je mi líto těch psů, nedokážu se přesto přestat smát :D Fakt super !:D
Ano. Mám zvláští smysl pro humor :D


Pod rozkvetlou třešní - díl druhý

12. února 2018 v 0:20 | Zoe |  Pod rozkvetlou třešní
Zdravím,


konečně zase doma. Tento víkend byl dost hektický. Jsem ráda, že zas můžu doma válet šunky na pohovce. (teda až takhle pozdě večer :D)
Jak víte, snažím se dokončit všechny povídky, které jsem doteď napsala. Jenže.
Prostě ta představa, kterou jsem tehdy měla je pryč a já nevím jak pokračovat.
Přesto se ale budu snažit :). Doufám, že se vám díl bude líbit. Je bohužel kratší, ale snad příště to bude lepší :)


Secrets: Díl poslední

8. února 2018 v 20:54 | Zoe |  Secrets

Zdravím,

takže poslední díl povídky je tady. Omlouvám se, že je krátká. Už minule jsem to chtěla ukončit, ale neodolala jsem nutkání, vás ještě pár dní napínat. :D (jsem zlá :P)Kakashi
Děkuju všem, co ji četli. Doufám, že se vám líbila. Ještě jednou děkuju za podporu, kterou jsem při psaní měla. Opravdu děkuji. :)


Deník špatné matky - představení

7. února 2018 v 11:03 | Zoe |  Deník špatné matky
Zdravím,

asi bych mela začít slovy: "Milí deníčku," ale já si nikdy dřív deník nepsala, takže začnu tak, že nás nejdříve trochu představím.





Touha a hřích - Bonus

6. února 2018 v 11:21 | Zoe |  Desire and sin

Zdravím,
Tak bonusová část je na světě. Je z Kakashiho pohledu. Byl zvrhlík už dřív, než všechno začalo?
No snad se vám bude líbit. Smějící seNevinnýUsmívající se